Co je deprese? To záleží na úhlu pohledu. Z pohledu diagnostiky, je to diagnostická kategorie. Z pohledu biologicky orientovaného lékaře (psychiatra), je to biologicko-chemická nerovnováha v organismu. Z psychologického pohledu v duchu např. gestalt terapie, je deprese způsob zacházení jedince s vlastní energií a kontaktem se světem a s vlastní osobou.
Hlavní projevy deprese jsou: Ztráta zájmu a potěšení o věci a aktivity, které jsou běžně příjemné; snížená energie; obavné a zúzkostňující myšlenky; ztráta chuti k jídlu; ranní buzení; bezradnost; potíže se soustředěním; výraznější ztráta libida atd. (Většinou se musí jednat o více projevů, každý jednotlivý ještě nemusí být signálem deprese.)
Deprese mohou mít různou příčinu, hloubku, průběh i délku trvání, což souvisí i s osobností člověka. Některé odezní samy, jiné s pomocí terapie, u některých je nutné kombinovat psychoterapii s farmakoterapií, v některých případech i pacienta hospitalizovat.
Jako psycholog a gestalt terapeut jsem inspirován pojetím deprese jako agrese, která je svým způsobem obrácená proti sobě. Není to jediný způsob výkladu, dokonce ani hlavní, ale zohledňuje více psychologický (než biologický, tradiční lékařský či psychiatrický pohled).
Filozofie gestalt terapie vnímá člověka jako organismus, který vstupuje do kontaktu se sebou a se svým prostředím (světem), aby mohl uspokojovat své potřeby. V případě zdravého fungování se jedinci daří naplňovat tyto potřeby a dosahovat uspokojivého kontaktu se sebou a s okolím. Ale vedle, toho existují také různé formy přerušování kontaktu, které se nazývají „kontaktní styly“ až „narušení“. Na úrovni kontaktního stylu se jedná o něco, co občas z různého důvodu všichni děláme. Hrubší a opakující se narušení může dosahovat až úrovně nemoci či poruchy. Jednou z forem kontaktního stylu až narušení kontaktu, je také „retroflexe“, kdy je energie obracena zpět dovnitř do organismu, místo aby byla vyjádřena či zužitkována směrem ven (do nějaké akce, impulzu). Přestože retroflexe může mít mnoho podob, může být také mechanismem deprese. Potom nevyjádřená energie, která je obracena dovnitř, může nabývat až podoby autoagrese. A to v podobě zadržování energie, jakéhosi zacyklení, oslabení kontaktu se světem, opakujících sebeobviňujících myšlenek, myšlenek na sebevraždu (někdy i pokusů, či sebevraždy samotné). Např. se může jednat o zlost, která nebyla vyjádřena, ale byla obrácena proti sobě.
Cílem psychoterapie je uvědomění si tohoto mechanismu, jeho hlubší zažití a porozumění jeho funkci. A dále případné zkoumání a experimentování s možnostmi přímějšího vyjadřování potřeb, emocí, přímější výměny a plynutí energie v nás a mezi námi a prostředím.